Jste zde: Úvodní stránkaPamátkyDřevěná architektura

Dřevěná architektura

Dřevěný kostel sv. Petra a Pavla v Hněvošicích

Dřevěný kostel sv. Petra a Pavla v Hněvošicích

Barokní roubený kostel sv. Petra a Pavla v Hněvošicích je opravdovým skvostem. Pochází z 1730 roku, s věží s pozdně gotickým zvonem, stojící pravděpodobně na základech předešlé stavby je jediným dochovaným dřevěným kostelem na Hlučínsku a Opavsku.

Kostel Sv. Kateřiny ve Štramberku-Tamovicích

ze 14. století. Kostelík má některé původní architektonické prvky - gotický vítězný oblouk, okno s kružbami a lomený portál bočního vchodu. Poblíže se nachází součást staré křížové cesty. Proskova kaple a bývalý tamovický mlýn s rybníkem.

Kostel Panny Marie na Starých Hamrech-Gruni

Kostel Panny Marie na Starých Hamrech-Gruni

z roku 1887 na první pohled zaujme úpravou stěn lodi, římsy a výzdobou trámoví a řadou obdélných oken. Jednolodní stavba z roku 1887 stála původně jako dominanta krajiny volně na hřebeni a již z dálky byla dobře viditelná. Dnes je z velké části skrytá mezi stromy.

Kostel Sv. Archanděla Michaela v Řepišti

z roku 1652. Současná podoba kostela je ovlivněna přestavbami v první pol. 20 století.

Kaple Sv. Cyrila a Sv. Metoděje na Radhošti

ve stylu byzantských staveb byla posvěcena roku 1898. Mozaiky v osmi oknech zobrazují výjevy ze života Cyrila a Metoděje, dále Sv. Hedviku, Sv. Ludmilu, Sv. Václava a Sv. Jana Nepomuckého. V interiéru je i přístupná vyhlídka s krásným rozhledem. U kaple stojí sousoší Sv. Cyrila a Metoděje z roku 1930.

Kostel Sv. Kateřiny v Ostravě-Hrabové

Kostel Sv. Kateřiny v Ostravě-Hrabové

Původní kostel pocházel z roku 1564. V roce 2002 byl zcela zničen požárem. Již na podzim roku 2004 byla kopie posvěcena. Jedná se o typ slezského dřevěného jednolodního kostela z modřínového dřeva, obklopeného malým hřbitovem.

Dřevěná starokatolická zvonice v Rýmařově

z konce 19. století v místní části Jamartice, na Rýmařovsku ojedinělá stavba s dochovanou konstrukcí a dekorativními prvky.

Dřevěná kaple Sv. Huberta v Karlově Studánce

vznikla v letech 1757-1758. Obraz Sv. Huberta, který je zavěšen nad hlavním oltářem, namaloval v roce 1758 Jan Kryštof Handke. Z doby postavení kaple pochází také malba na stropě.

Kaple Sv. Cyrila a Metoděj v Hlavaté u Bílé

z roku 1922. Jedná se o malou pseudolidovou kapli severského typu s dekorativním vyřezáváním oken a sloupků.

Kaple Sv. Kříže v Hájku u Lískovce

byla zvětšena do dnešní podoby v roce 1834. Je celá postavena ze širokých desek. Před vchodem ji doplňují sochy Panny Marie a Spasitele, umístěné po stranách kamenného schodiště, které klesá ke studni.

Kaple Nejsvětější Panny Marie na Čeladné

byla postavena v roce 1893 hned vedle studánky se zázračnou vodou, v areálu Beskydského rehabilitačního centra. Kaplička je dřevěná. Byly využity trámy po stavbě nedaleké železnice. V roce 2002 byl instalován do kaple nový zvon "Richard" o hmotnosti 46 kg.

Kaple Sv. Cyrila a Sv. Metoděje na Čeladné

z roku 19636 připomíná miniatruní napodobeninu Jurkovičových staveb na Pustevnách. V blízkosti kapličky se nachází altánek nad pramenem Cyrilky.

Renesanční jednolodní roubený kostel v Gutech

z roku 1642 s doznívajícím středověkým rozvržením hmoty. Věž kostela původně samostatná zvonice, připojená ke korpusu kostela místními řemeslníky v roce 1781. Opravy v letech 1863 a 1877. Polychromii v interiéru v roce 1642 prováděl malíř Štěpán Sova z Nebor.

Kostel Nanebevstoupení Páně v Dolních Marklovicích

z roku 1739 je velmi unikátní stavbou s nedávno odkrytými nástěnnými malbami s květinovými motivy.

Kostel sv. Petra a Pavla v Albrechticích

Kostel sv. Petra a Pavla v Albrechticích

z 18. století se zajímavě uspořádaným hřbitovem.

Kostel sv. Mikuláše v Nýdku

Kostel sv. Mikuláše v Nýdku

pod bájnou Čantoryjí z roku 1576, původně protestantský, od 17. století katolický. Má hodnotný barokní mobiliář.

Kostel Povýšení sv. Kříže v Bystřici

Kostel Povýšení sv. Kříže v Bystřici

z roku 1897 je postaven v romantického slohu a patří k nejmalebnějším na Severní Moravě a ve Slezsku.

Kostel sv. Antonína Paduánského na hoře Prašivá

Kostel sv. Antonína Paduánského na hoře Prašivá

z roku 1640 byl původně zasvěcen Ignáci z Loyoly. Od r. 1673 pak Antonínu Paduánskému, patronu zamilovaných.

Kostel Všech svatých v Sedlištích u Frýdku-Místku

Velmi kvalitní jednolodní roubená architektura z roku 1624, doklad slezského lidového stavitelství.

Kostel sv. Ondřeje v Hodslavicích

Kostel sv. Ondřeje v Hodslavicích

sloužil věřícím již od druhé poloviny 16. století a je jedním z nejstarších dřevěných kostelů v Beskydech. Jádro kostela pochází z roku 1551, nese ještě gotické prvky. V těsné blízkosti se nachází Památník Fr. Palackého.

Kostel sv. Prokopa a sv. Barbory

Kostel sv. Prokopa a sv. Barbory

Mezi Kunčicemi pod Ondřejníkem a Čeladnou stojí poněkud exoticky působící dřevěný kostel. Pochází ze Zakarpatské Rusi a k nám byl přenesen v období tzv. první republiky. V architektuře na první pohled upoutají tři stupňovité věže.

Kostel sv. Cyrila a Metoděje na Hrčavě

nejmladší z dřevěných kostelů (1936), působí na první pohled velmi prostě, uvnitř je však skryta bohatě vyřezávaná křtitelnice. V obci Hrčava se stýkají hranice ČR, SR a Polské republiky. Byly zde vztyčeny tři žulové monolity se státními znaky jednotlivých zemí a jejich názvy.

Kostel Božího těla v Gutech

Kostel Božího těla v Gutech

patří k nejstarším (1563) z dřevěných beskydských kostelů. Jeho unikátní dominantou je arabeskami zdobená kruchta ve tvaru L.

Kostel sv. Bedřicha na Bílé

Kostel sv. Bedřicha na Bílé

Jeho vysoká štíhlá věž a konstrukce chrámové lodi připomínají severskou architekturu, náleží také k historicky nejmladším.

Kotulova dřevěnka

Kotulova dřevěnka

Patří k nejstarším roubeným lidovým stavbám na Těšínsku. Byla postavena v roce 1781 a je posledním dokladem původní zástavby na území dnešního Havířova před vznikem města Havířova.

Komorní Lhotka

Komorní Lhotka

Nachází se zde pěkná zástavba lidové dřevěné architektury těšínského typu z 18. století.

Národopisný areál Dolní Lomná

Překrásný areál Matice slezské tvoří stylové roubené chalupy a také dva přírodní amfiteátry.

Soubor útulen na Pustevnách

Soubor útulen na Pustevnách

Sídlo je pojmenované po poustevnících, kteří zde žili a z nichž poslední zemřel roku 1874. Pustevnám dominují dřevěné stavby postavené v lidovém slohu významným slovenským architektem Dušanem Jurkovičem.

Lázeňský areál v Karlově Studánce

Lázeňský areál v Karlově Studánce

Je zajímavým dřevěným architektonickým celkem. Jedná se o soubor dřevěných zděných lázeňských domů, ovlivněných empírem z konce 18. a počátku 19. století, které tvoří historické jádro horského městečka ojedinělého typu v Moravskoslezském kraji.